Autor: developer

  • Kontrolovatelnost rozhodování AI

    Kontrolovatelnost rozhodování AI

    Klasické programy fungují předvídatelně a když dojde k chybě, lze ji znovu vyvolat a prozkoumat.

    Při opakovaném průběhu totiž nastane znovu, se stejným výsledkem i stejným záznamem do logů a je tak možné dohledat příčinu a najít řešení.

    AI Chatboti se nechovají deterministicky, na stejné otázky mohou podávat různé odpovědi pro každý jednotlivý průběh. Typickým příkladem je halucinovaná odpověď, která ovšem nekončí chybovým stavem, protože z pohledu chatbota se jedná o správně vykonanou úlohu.

    Agentní systémy celou situaci významně komplikují. Agenti, kteří samostatně používají SW nástroje, zadávají částečné úkoly jiným agentům a jsou schopni provádět vícekroková rozhodování, násobně rozšiřují oblasti případného hledání chyby. Pro zopakování chyby je tak potřeba zrekonstruovat celý řetězec událostí, použité utility a zdroje dat, a to vše včetně zachování verzí různých modelů.

    Tradiční SW:

    • Příčinou chyby je obvykle špatný kód, HW chyba v infrastruktuře, špatná konfigurace nebo chyba uživatele.
    • Chyba je konzistentní, opakovatelná
    • Reprodukce je snadná, a to opakovaně se stejným výsledkem.
    • Zdrojů k prozkoumání bývá dostatek – aplikační, síťové a systémové logy.

    LLM:

    • Co může být příčinou chyby: model, trénovací data, prompt, zřetězení vyhledávání, omezení MCP (Model Context Protocol) nebo různé jejich kombinace.
    • Halucinace není chyba, stav je OK
    • Obtížně reprodukovatelné – na stejnou otázku může pokaždé podat jinou odpověď, míra úspěšnosti zopakování závisí na kontrole nad verzí modelu, nastavení temperature, kompletní prompt a vyhledávací kontext
    • Degradace nebo postupné odchýlení modelu je obtížně detekovatelné, dokud nedojde k závažné chybě
    • Zdroje k prozkoumání – je potřeba ukládat velké množství informací jako logy vyhledávání a dovozování, prompt, kontext, dedukce agentů (většina těchto informací se defaultně neukládá).

    Co zachovat pro možnost případné rekonstrukce chybového chování AI:

    • Spárované dotazy a odpovědi, včetně časové posloupnosti
    • Kompletní systémový prompt, uživatelský vstup, další automatizované kroky. Komplexní systémy jsou schopné dynamicky vytvářet prompt z kombinace šablon, uživatelských dotazů a obsahu dokumentů (RAG – Retrieval-augmented Generation).
    • Logy RAG systémů: odkazy na konkrétní dokumenty nebo jejich části, dotaz  a skóre, které vedlo k jejich výběru. Všechny tyto záznamy by měly být uloženy společně s generovanou odpovědí.
    • Záznamy o verzích modelů, použitých pro získání dat. Bez této informace nemusí být možné rozhodnout, zda chyba nastala kvůli špatnému zadání dotazu nebo změnou modelu pro získávání dat.
    • Záznamy akcí agentů – jaké použili nástroje a proč, jak delegovali úkoly a komu, jak úkoly řadili za sebe.
    • Detailní informace o modelu – verze, ladění, konfigurace, nastavení mantinelů.
    PDF verze

  • Bezpečnost v éře IoT

    Bezpečnost v éře IoT

    Nákup nových spotřebičů a jiných zařízení s vlastnostmi, se kterými uživatel dosud nemá žádné často ani letmé zkušenosti, je spojen i s novými riziky. Běžně se objevují zařízení označovaná jako Internet věcí (Internet of Things, IoT). Ta jsou vybavena softwarem, senzory a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením propojit se do společné sítě a vyměňovat si data (přes internet, Bluetooth, NFC, Wi-Fi nebo speciální sítě). To s sebou kromě nesporného komfortu přináší nemalá bezpečnostní rizika.

    Zařízení internetu věcí jsou velice různorodá od drobných senzorů přes domácí spotřebiče až po automobily a složité stroje, a to z nich činí oblíbené cíle kybernetických útoků a jejich propojená povaha může vést k rozsáhlým zranitelnostem. Mohou být přímo napadeny, ale také mohou sloužit jako prostředek k napadení jiných zařízení, nebo mohou fungovat jako spící agenti, připravení zaútočit na pokyn útočníka.

    Je třeba, aby si uživatelé lépe uvědomovali potenciální rizika a nepodceňovali zabezpečení. Mezi základní opatření patří pravidelné aktualizace software, volba silných a unikátních hesel, výběr důvěryhodného výrobce. Vhodná je například i segmentace sítě, kdy zařízení IoT mají svou samostatnou síť, oddělenou od připojení hlavních počítačů. A jako vždy se řídit zdravým rozumem, například při nastavování aplikací pro IoT posoudit legitimitu požadavků na oprávnění a udělit jen ta nezbytně nutná.

  • Řízení dodavatelského řetězce

    Řízení dodavatelského řetězce

    Pokud jste se identifikovali jako poskytovatel regulované služby v nižším nebo vyšším režimu, jednou z Vašich povinností bude i řízení dodavatelského řetězce.

    V režimu nižších povinností jako povinná osoba při uzavírání smlouvy s dodavatelem do stanoveného rozsahu budete muset zohlednit hrozby a zranitelnosti spojené s tímto dodavatelem, celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně postupů bezpečného vývoje a na základě toho zajistíte, aby smlouvy s tímto dodavatelem obsahovaly relevantní požadavky podle přílohy prováděcí vyhlášky.

    Tam například patří:

    • ustanovení o bezpečnosti informací z pohledu důvěrnosti, integrity a dostupnosti,
    • ustanovení o auditu dodavatele související s plněním smlouvy,
    • ustanovení upravující tzv. exit strategii,
    • ustanovení o oprávnění užívat data,
    • ustanovení o autorství programového kódu,
    • ustanovení o povinnosti dodavatele dodržovat bezpečnostní politiky
    • ustanovení o řízení změn,
    • ustanovení o kybernetických bezpečnostních incidentech,
    • ustanovení upravující zajištění řízení kontinuity činností,
    • náležitosti smlouvy o úrovni služeb (SLA) a způsobu realizace bezpečnostních opatření,
    • ustanovení o dodržování pravidel bezpečného vývoje.

    V režimu vyšších povinností je pravidel více a budou náročnější na realizaci. Přibývá například, v rámci výběrového řízení nebo před uzavřením smlouvy, hodnocení rizik spojených s plněním, pravidelné přezkumy plnění smluv z hlediska řízení bezpečnosti informací, pravidelná hodnocení rizik a kontroly zavedených bezpečnostních opatření nebo zákaznické audity. Identifikace významných dodavatelů a jejich prokazatelné informování, že jsou významnými dodavateli.

    Některá ustanovení se týkají stejných oblastí jako v režimu nižších povinností, jen s větší mírou detailu nebo podrobnějším hodnocením, či složitějšími pravidly.

    Vybrané další oblasti dle přílohy prováděcí vyhlášky:

    • ustanovení o kontrole zavedených bezpečnostních opatření (pravidla zákaznického auditu),
    • ustanovení upravující řetězení dodavatelů, přičemž musí být zajištěno, že subdodavatelé se zaváží dodržovat v plném rozsahu ujednání mezi povinnou osobou a dodavatelem,
    • ustanovení o povinnosti dodavatele informovat povinnou osobu o

    ◦   kybernetických bezpečnostních incidentech souvisejících s plněním smlouvy,

    ◦   způsobu řízení rizik na straně dodavatele a o zbytkových rizicích,

    ◦   významné změně ovládání tohoto dodavatele podle zákona o obchodních korporacích nebo změně vlastnictví zásadních aktiv,

    • žádosti cizozemského orgánu o zpřístupnění nebo předání dat zpracovávaných na území cizího státu,
    • pravidla pro likvidaci dat,
    • ustanovení o právu jednostranně odstoupit od smlouvy nebo smlouvu vypovědět bez výpovědní doby v případě významné změny kontroly nad dodavatelem